A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Maroko - Cestopisy

Maroko listopad 2010

moje dalsi zazitky, poznatky apod.

V M Hamidu jsem byla jiz drive, jednou v roce 2000 a jednou v roce 2005. Dal ale jsem nebyla, protoze mi rikali tenkrat, ze dal to vypada stejne, pisek tedy duny ne o moc vyssi, nez ty co jsem videla v M Hamidu tedy. Nabizeli nam tenkrat jet 4×4, ale bylo to pekelne drahy, na 2 hod chteli 150EUR, tenkrat, takze to se nam zdalo dost na to, abychom nevideli o moc vic.

Takze tentokrat jsem absolvovala Erg Chigaga, musim ale konstatovat, ze Erg Chebbi se mi libi vic. Chtela jsem ale jet tam a videt tu slavnou dunu, o ktere tedy se rika, ze je 300m vysoka, byt to neni pravda. Podle mne to je jen lakadlo pro turisty, aby jeli i do Erg Chigaga, protoze vetsina jich jezdi do Erg Chebbi. A lakaji je tedy na dunu a i jine zajimavosti tam, ktere ovsem podle mne nejsou o nic vetsi . Stejne tak i oblast jako takova neni o moc vetsi nez oblast v Erg Chebbi, kde tedy ale jediny rozdil je, ze je tam asfaltova silnice, ktera vede az do dun vlastne, zatimco v Erg Chigaga vede jen do M Hamidu. Kdyby silnice koncila v Rissani, v Erg Chebbi, tak by to bylo stejne, ze tedy by lide museli mit jedine 4×4, aby se dostali dal. Dalsi rozdil je ten, ze tedy diky silnici je kolem Erg Chebbi halda hotelu, coz je ovsem na skodu, takze tim ma Erg Chigaga plus, ze kolem jsou jen kempy a ne hotely.
Nyni jsem cetla, ze i v Erg Chigaga je pry jezero slane, coz ovsem nevim, je-li pravda. Neslysela jsem o tom driv, necetla ani. Takze bud dotycny popletl Erg anebo se vymyslel, anebo to je take pravda. Takze budu badat a hledat jezero v Erg Chigaga, uvidim, najdu-li.
Nekteri i tvrdi, ze v Erg Chigaga bydli nomadi, zatimco v Erg Chebbi ne. To ovsem neni pravda, ja v Chigaga nevidela jedineho nomada, navic jeden Berber, ktereho jsme vezli do jedne oasy tam a s kterym Brahim mluvil, tak ten rikal, ze nejaci Nemci postavili pro deti nomadu skolu. Jenomze uz tam zadni nomadi neziji a tim padem skola je prazdna.
Naopak jsem videla nomady za dunami v Erg Chebbi, i blizko mesta Orion, pak i cestou kolem pisty z Taouz smerem k Zagore. Ale v Erg Chigaga opravdu ani jednoho, jedine stany co jsem videla byly v kempech pro turisty.

Jeli jsme do M´Hamidu kde jsme prespali v jednom hotelu. Druhy den rano do pouste, coz je napred jen hamada, tedy pisek a kameni. Museli jsme jen 4×4, normalni auto tam neumi jet. Potkavali jsme velbloudy a ovce a kozy. Po 2 hod. jsme prijeli v Ergu, takze mohu svatosvate prohlasit, ze presne jak Charles psal, tak ta zatracena duna podle Brahima dokonce muze byt jen 90m, takze lide tam a hlavne agencie kecaji, kdyz pisi o 300m vysoke dune. Jinak na rozlohu je to asi tak stejne velike tedy cca 30km dlouhe a 10–15km siroke. Erg Chebbi je o neco uzsi, ale tedy vyssi. Stejne dlouhy ale. Jsou tam jen kempy, zadne hotely, ty jsou jen bud v M´Hamid anebo Zagore. Bylo to tam hezke ale proste Erg Chebbi se mi libi vic.

Zagora je jeste vetsi nez pred 5 lety, kdy jsem tam byla naposledy a jak se mi libila pred 10 lety, tak uz se mi ted nelibi vubec.
Stalo to ale za to stejne a jsem moc rada, ze se mi konecne podarilo tam zajet. Je to dost odlisne od toho tady, zejmena tedy vyskou dun. Je tam vic hamada nez v Erg Chebbi, ale zase tak o moc vic ne. Videli jsme tam i chudinku mrtveho velblouda, uz tedy spis kostru „vycpanou“ piskem.

Pote jsme jeli uz zpet do Khamlie, kam jsme museli protoze jsme cekali tentyz den hosty.

Zazila jsem tentorkat opet i oslavu obetni, kdy se tedy zabiji ovce, je to ten muslimsky svatek l´aid, a kdo to nevi jak to bylo tak podle povesti to je neco podobneho jako snad v recke mytologii, nebo jake. Abrahim neco provedl a buh mu rekl, ze musi obetovat syna, aby napravil svuj hrich. Abrahim tedy poslechl, syn akceptoval a kdyz Abrahim zvedal sekyru ci co, andel nejaky mu do rany strcil ovci. Takze syn to chudak neodnesl a od te doby vzdy nejak snad 2 mesice nebo jak po Ramadanu slavi tenhle svatek.

Neco takoveho podobneho je i tedy v recke snad, byla to snad dcera co mela byt obetovana (mozna syn nepamatuji ted) a dopadl to stejne.

Jinak jsem mela take navstevu Charlese a jeho zeny, takze to bylo fajn poznat ho nejen na Orbionu ale i ve skutecnosti. Fajn a sympaticti, povidali o jejich zivote tady, co videli atd takze to i bylo prijemne mluvit chvili lidskou reci

Take se v te dobe narodila holcicka sestre Brahima, ktera bydli v Errachidii, tak jsme tam jeli na oslavu. Halda lidi, oslavovalo se, zpivalo se, tancilo se, jedlo se atd. Chudinky jen deti tak do roka oni je vazou tedy rucicky tesne k telu, nozicky take, vypadaji jako balicek. Pry ze aby byly silne. Nevim. No, kdyz tak vzpominam, tak si pamatuji, ze jsem videla nejaky italsky film z predminuleho uz stoleti, tam to dite bylo zabalene take tak, jedine s tim rozdilem, ze ne prevazane provazem, ale jen zabalene do latky ci co to bylo. No a nakonec nase zavinovacky, driv, byt tedy deticky melo ruce volne stejne.
No a ted, kdyz to pisu, tak se narodilo dalsi iminko jine sestre Brahima, tentokrat kluk a drzte vsichni palce, at mu je jen a jen dobre a roste a roste a nic zleho se mu nestane. Protoze se tenkrat pred 3 lety stalo jedno hrozne nestesti, kdy krasny kluk prave tehle sestry bezel pres silnici, kdyz jel kolem nakladak, ja tam byla tenkrat a dodnes me mrazi.

Take jsem se dostala na schody do nebe i videla Mesto Orion a spiralu a nejvic se mi libilo mesto. Schody byly uzasne ale take, nejmene mi rekla spirala, nejak jsem nepochopila smysl. A snazila se najit o tom neco, ale nejak mic jsem nenasla, tedy nasla, ale nic co by mi pomohlo. Jedine tedy ze to bylo pekne udelane.
Jinak mesto Orion, tam jsem chodila, koukala, ovlivnena Achnatonem a jeho Slunecnim meste a jen jsem premyslela tedy, co Votha primnelo k vybudovani.
A schody, opravdu bylo 51 schodu, bohuzel dovnitr jsem se nedostala, bylo to zavrene. Musela bych volat jednomu cloveku, ale zase tak zvedava na vnitrek jsem nebyla. Stejne slo o to videt to stat tam v pousti, ticho, prazdno, jen schody.
Vsechna ta dila byla od sebe vzdalena nekolik kilometru. Museli jsme si nakonec zavolat kamarada s 4×4, protoze pisty byly misty zasypane piskem docela hodne navic a normalnim autem se jet nedalo, jak psal i Carlos.
Snazili jsme se najit potom pistu bez pisku, tu jsme nasli, jenze prijeli jsme k vadi a tam by to normalni auto zase nezvladlo. Takze jedine s 4×4, ktere i tak malem uvazlo mez kamenim ve vadi a jednou v pisku skoro..
Ale pokud budete mit moznost kdyz budete v okoli, zajedte tam, opravdu to stoji za videni.

Nasla tedy nasla, kdyz jsem uz odjizdela domu, nechtelo mi opet jet tou starou znamou cestou pres Tinjedad , tak jsme zpet jeli silnici z Rissani smerem na Tazzarien, ale v Alnif jsme odbocili smerem na Tinerhir. Ta cesta byla moc pekna, vedla horami, tam bylo krasne, silnice byla nova takze se jelo jak po masle. Jeli jsme jen do Ouarzazate, tam jsme prespali a druhy den jeli autobusem (protoze jsme nechteli chudinku auto tahat pres Atlas) Supratours, do Marrakeche. Alespon jsem si ho vyzkousela, jelo se pekne a dobre, takze priste asi to vezmu autobusem i do Khamlie. At auto se setri. Byt Brahim ho nechal opravit, takze ted jezdi jako nikdy a snad to vydrzi, takze jsem ustoupila od prodeje. Zatim. Uvidime, jak bude dal.

Jedine co stoji jeste za to popsat je prijezd na letiste v Marrakechi, Ten den se cekalo letadlo z Mekky, takze tam byli miliony lidi cekajici na ty z Mekky. Tudiz se do haly nepoustel nikdo, jen cestujici. Takze Brahima tam nepustili logicky take, sedeli jsme na parkovisti, pojidali sendvic a pili kavu, protoze jsme prijeli driv, naivne jsme se domnivali, ze se tam naobedvame. Jenomze kdyz ho nepustili dovnitr, tak jsem koupila jen tohle a jedli takhle. Navic moje letadlo, ktere melo odletat v 17.45 nikde, ackoli uz tam melo byt, v Marrakechi, jenze diky stavce na letistich a vzdusnem prostoru Spanelska nikdo pres nemohl a tim padem letadlo ze Stockholmu ani neodletelo a odletalo teprve v tu dobu, kdy vlastne melo letet uz zpet z Marrakeche do Svedska.
Bylo to napinave behat s kufry mezi tim davem lidi do haly, zjistit, ze tedy oni nic nevedi a tak jsem zase jela a prodirala se vsemi zpet k Brahimovi. Nakonec asi v 6hod jsem uz mohla chekovat, tak jsme se rozloucili no a on jel na autobus zpet do Ouarzazate a ja v nejak 23.30 odletela domu, kde jsem byla az v sest hod rano misto ve 12 v noci. Jojo, to je radost cestovani.

Jen jeste k zivotu tam, hodne se zmenilo od meho posledniho povidani o jejich vsednim zivote. Diky tomu, ze guest house prosperuje, tak maji co delat, a oni kdyz maji co delat, tak klobouk dolu tedy. I Addi, ten liny bratr, najednou liny neni. Uklizi, stara se, i o mne, vari mi extra jidlo, kdyz se jedla hlava ovce, kterou ja br ne a nechci. Uplne jsou jini, ale stale stejne upovidani, ha ha.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Maroko 2012

    Výlet na sever Afriky byl onehdá vlastně spíše náhoda. Vybírali jsme s přítelkyní Janinou mezi třemi destinacemi. Nakonec jsem losoval a Maroko vyhrálo. V únoru 2012 jsme tedy začali zkoumat a rozhlížet se jak nejlépe cestu realizovat. Volba nakonec více

  • Tangier

    Cetla a slysela jsem mnoho protichudnych nazoru a protoze jsem se pohybovala zrovna på Iberijskem poloostrove, rozhodla jsem se zajet tam na 3 dny a ukazalo se, ze to byla dobra volba. více

Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@